Akumulační pec s výměníkem

22.12.2013

Rádi bychom Vám v tomto článku popsali jak je náš dům vytápěný a jak jsme k tomu došli.

Akumulační pec VERSUS Sporák

Původní idea byla nostalgická - klasický kachlový sporák s kobkou, ve které je trouba a měděnec na teplou vodu. Tuto ideu jsme ale diskutovali s jedním kamnářem, kterého nám osud díky těmto stránkám tak trochu "přihrál", a ten nás od tohoto nápadu odrazoval. Říkal, že do takto dobře zaizolovaného domku se spíše hodí masivní akumulační pec. Že sporák má velikou teplosměnnou plochu (pláty), díky které velmi rychle přehřeje místnost, ve které je sporák umístěn a relativně málo tepla (velmi zhruba 50%) se akumuluje. Jenže protože je sporák relativně lehký (max. 1t), tak i to akumulované teplo je relativně malé, čímž vzniká potřeba topit několikrát denně. Naproti tomu výhoda masivní (rozuměj "těžké") pece je v tom, že teplosměnná plocha se vzduchem v místnosti je malá díky absenci plátů, čímž se ta místnost nepřehřeje. Naopak, většina tepla se akumuluje do materiálu pece. Akumuluje, protože tahové cesty uvnitř pece jsou v našem případě cca 8m dlouhé, takže spaliny, než opustí pec a vstoupí do komínu, většinu svého tepla předají šamotu, ze kterého jsou ty tahové cesty postavené. Akumulované teplo se pak postupně uvolňuje po dlouhou dobu.

Výhody i nevýhody obou těchto variant pro slaměno-hliněný dům jsou sumarizovány v následující tabulce.

Nakonec jsme se tedy nechali přemluvit a rozhodli se pro stavbu masivní akumulační pece s možností rozšíření o malý sporáček do budoucna.

Kterak postavit akumulační pec

Stavět akumulační pec lze de facto třemi způsoby:

1. pomocí klasických šamotových cihel
2. pomocí prefabrikovaných univerzálních dílců (budeme jim v tomto článku říkat výstižně PUZZLE)
3. pomocí prefabrikovaných modulů

Cesta č. 1 je asi zřejmá. Abychom vysvětlili rozdíl mezi cestou 2 a 3. Cesta 2 - puzzle - jedná se zpravidla o obdélníkové ploché šamotové dílce se zámky. Tyto dílce lze k sobě skládat jak "v řadě za sebou" tak i "do pravého úhlu". Cesta č. 3 - jedná se o prostorové šamotové moduly, které se lepí k sobě podobně jako komínové dílce. Cesta 1 - materiál je zpravidla nejlevnější, ale stavba pece zabere mnohem více práce. Cesta 2 - je dražší než cesta 1, ale zabere kamnáři méně práce. Cesta 3 - je nejdražší, ale zároveň nejrychlejší a snad i nejspolehlivější (ale o spolehlivosti bychom raději nechali mluvit kamnáře). My nakonec zvolili zlatou střední cestu - číslo 2. I část ohniště, které je na peci to nejdůležitější, je prefabrikované - říká se tomu prý Bioohniště, ač to s termínem BIO používaným pro potraviny prý nemá co dočinění :-)

Kamna, která máme postavená my, mají tři základní části: ohniště, tahové cesty a plášť. Mezi pláštěm a ohništěm, stejně jako mezi pláštěm a tahovými cestami, je vzduchová mezera. Tomuto typu kamen se prý říká hypokaustová kamna. Existuje i populární Finská protiproudá akumulační pec, pak pece ruského typu a zřejmě ještě mnoho dalších. Takže je třeba si s kamnářem vyjasnit, jaký typ kamen chcete stavět.

Také je třeba si rozmyslet, a to možná v první řadě, co od kamen očekáváte. Ale zde je potřeba být skromný. Aby to nedopadlo jako s požadavkem na auto, kdy chcete, aby mělo spotřebu 7 l/100km a zároveň bylo schopno uvézt 2t nákladu nebo 15 pasažérů. Je nutno si uvědomit, že pokud budete chctít primárně vařit, obtížně se to slučuje s požadavkem na akumulaci. ...Protože čím více požadavků máme, tím větší je celé dílo kompromis a tím hůře splňuje požadované funkce. ...Z toho důvodu jsme se rozhodli, že nebudeme chtít od pece aby se na ní dalo vařit. Rozhodli jsme se, pro účely vaření bude možné dodatečně dostavět malý sporáček ze strany pece a kouřovod ze sporáčku zasunout do pece. Bude to tedy předpokládat dvě ohniště. Ale primárně od pece očekáváme akumulaci tepla. Proto má naše pec hmotnost cca 1.75 tun, z čehož většina je šamot. Taktéž jsme se rozhodli pro malá dvířka s malým sáláním. Většina tepla se tedy uloží do šamotu a jen malá část se vyzáří ven dvířkama. Rozhodli jsme se také pro dva výklenky pro ohřívání potravin. Jde ale i o estetický prvek. Ale je pravda, že v horním hlubším výklenku je možné "vařit". Respektive je uvnitř výklenku po jeho zaklopení dřevěnými dvířky více jak 100 stupňů. Ideální tedy pro přípravu snídaňových kaší nebo luštěnin, které se vaří dlouho nebo dlouhodobých polévkových vývarů (přes noc). Ale do výklenku se vejde jen menší hrnec nebo dva malinké. Další prvek, který naše kamna obsahují, je teplovodní výměník. Ale toto téma vyžaduje samostatnou kapitolu.

Teplovodní výměník a ohřev TUV

...Dokončení později. :)