Hliněné příčky

14.9.2013

Jak jsme dělali hliněné příčky v našem domě?

Nomy na to šli tak, že se nejprve zhotovil dřevěný rošt, na který se hlína z obou stran aplikovala. Dřevěný rošt je vyroben ze stavebních prken - tedy každé prkno cca 25mm síly. Z prken jsou realizovány svislé sloupky v rozteči velmi zhruba 60cm i vodorovné nebo šikmé latování. Jak svislé sloupky tak i latování je pochopitelně pevně ukotveno k podlaze, stropu a je ještě překryto cca 25ti milimetry omítky. Celkově má tedy dřevěný rošt sílu 50mm a příčka 100mm. Takto realizovaná příčka má po zaschnutí vysokou pevnost. Hůře se do ní ale zapravují vykružovákem elektro-krabice, protože vykružovák je do zdiva, ale po 25ti mm v mém případě narazí na dřevo a nelze jej dál použít. Pak je potřeba zbývající hloubku pro elektro-krabici odvrtat např. plochým vrtákem.

Jak jsme nanášeli hlínu na dřevěný rošt?
To je zřejmě to nejdůležitější. Avšak každý stavitel má zřejmě svůj vlastní "recept". My to dělali tak, že jsme z obou stran roštu připevnili (přes distanční prkýnka o tlouštce právě 25mm) OSB desky a do meziprostoru sypali sušší hliněnou směs, kterou jsem dusali dřevěnými dusadly. Hlína se dusáním dostane vcelku dobře i do prostoru mezi vodorovným/šikmým latováním. Jakmile máte jeden šár (na výšku jedné OSB desky) hotový, ihned můžete bednění sejmout a přišroubovat výše a pokračovat tak dál ke stropu. Ovšem strop pochopitelně dusání znemožnuje, a tak stejně s dusáním skončíte někde ve výšce +/- 170cm. Zbytek stěny jsme nanášeli ručně bez dusání z jedné strany. Tedy z jedné strany jsme stále měli OSB desku a z druhé strany jsme proti desce nanášeli hlínu. V tomto kroku je pochopitelně hlína řidší než pro dusání. Skvíry po distančních prkýnkách je potřeba po dokončení stěny ještě před jejím vyschnutím zamazat.

Jakou hliněnou směs jsme používali?
Poměr jílu a písku zhruba v poměru 1:2. K tomu přiměřeně slámy (té může být i více pro dusání) a přiměřeně vody. Pro dusání je ideální sypká směs jen s malou vlhkostí, kterou lze nabrat snadno lopatkou a lopatkou sypat mezi bednění. Pokud máte vlastní hlínu z pozemku nebo koupenou jádrovou omítku, pak toto pochopitelně neřešíte. :)

Výsledek?
Výsledkem je příčka s parádní tuhostí. Vlivem použité technologie (viz. popis výše) dochází k většímu praskání hlíny v oblasti svislých sloupků. Ovšem vlivem této technologie máte pěkně rovnou stěnu bez nutnosti nějakého rovnání. Stěna je rovná tak, jak je rovná OSB deska. Ale pozor, je zapotřebí používat OSB desku tlouštky 22mm (nebo více, pokud se vyrábějí) a vždy je přivrutovat k dřevěnému roštu alespon 100mm dlouhým vrutem a to v dostatečné hustotě! Síla působící na desku při dusání je opravdu veliká, a v případě nedodržení těchto pravidel hrozí její vyboulení nebo případně i vytržení.
Těžko si lze představit, že by tato technologie byla použitelná, pokud byste v dřevěném roštu dopředu natahali elektřinu popř. jiné rozvody. To by dusání asi nešlo.  ...Takto realizovaná příčka je připravená k omítnutí fajnovou omítkou.
Rádi bych dodali, že pokud si dá stavebník opravdu záležet na přípravě hliněné směsi, pokud dřevěný rošt bude schovaný hlouběji pod povrchem (rozhodně více jak 25mm) a pokud si vyhraje s aplikací směsi, pak věříme, že by takto šlo realizovat i pohledové stěny, které by nevyžadovaly dalších povrchových úprav.

Nanesení 1m2 hlíny na dřevěný rošt zabere v průměru 5-6 hodin! (Pro 1 člověka včetně přípravy změsi z jílu a písku.) Technologie je tedy dost časově náročná. Zda je to hodně či málo, zda by se jiným způsobem dalo aplikovat hlínu rychleji, to netušíme. 1m2 příčky představuje zhruba 2 kolečka materiálu. Nanesení hlíny na všechny příčky v domě vyjde tedy na stovky člověko-hodin. Jde o náročnější činnost, než aplikace jádrových omítek na stěny z balíků.

Zdraví Honza, Verča a Tonička :)